recoil.cz

written by Wilder / Estep
vocals by Maggie Estep

A girl who can't shake off the smell of a man she met but didn't know well
She thinks she feels him in her skin, she thinks she sees his sideways grin
She sees him on the street by chance follows him as if entranced
Gets on a train that he gets on
A girl like this she is possessed

She sits two seats behind his own, can hear him sigh, a little moan
She wonders what he's thinking of as he removes his right hand glove
She notices his hand is strange, as if the bones were rearranged
She thinks of what she'll say to him, she hears it playing deep within
You're all that I need to get high

The man jumps to him feet just then slips out the train and round a bend
She almost loses sight of him, shuts her eyes, thinks of his skin
She catches up just as he goes into a bar and down below
To where cases of wine are stacked there is no light it's nearly black

You're all I need to get high
He turns around to face her then, his right hand seems to claw the air
She doesn't know why she came here, she doesn't know what possessed her
Sweat's running down her spine
But then he breaks into a smile that lights up his whole face
And then he starts to laugh and laugh and laugh, and then he says
”I've thought about you since that day we met but barely spoke”

They start to kiss, he rubs his hand inside her tights inner band
She shivers up against him hard, she reaches inside of him far
But then she stops, she pulls away, she starts to go and he tells her ”stay”
But she walks determined up the stairs she sways a bit, she flaunts her wares
She's got him where she wants him now
She knows he'll follow hard and how anything she says will go
Any yes she'll turn to no
He follows her outside and says
”Hey wait, don't go, stay here”
She turns around and sneers at him
And walks away for days

hudba/text Wilder / Estep
zpěv Maggie Estep

Holka, co se nemůže zbavit vůně muže, kterého potkala, ale dobře ho nezná
Myslí si, že ho cítí kůží, myslí, že ho vidí
ušklíbat se stranou
Náhodně ho spatří na ulici, sleduje ho jako v tranzu
Nastupuje do stejného vlaku jako on
Taková holka, ta je posedlá

Sedí dvě sedadla za tím jeho, slyší ho vzdychat, trochu sténat,
Uvažuje, o čem asi přemýšlí, když si sundává pravou rukavici
Všímá si, že jeho ruka je divná, jako by jeho kosti byly přeskládané
Přemýšlí, co mu řekne, slyší, jak se to hluboko v ní odehrává
Jsi všechno, co potřebuju, abych se dostala do nálady.

Ten muž vyskočí na nohy, vyklouzne ven z vlaku a stočí se do zatáčky
Téměř ho ztrácí z dohledu, zavírá oči a myslí na jeho kůži
Dohání ho, právě když schází do baru a do podzemí,
Tam, kde jsou naskládány bedny s vínem, není tam žádné světlo, je tam téměř černo.

Jsi všechno, co potřebuju, abych se dostala do nálady.
Pak se k ní otočí obličejem, pravou rukou jako by lapal po vzduchu
Neví, proč sem přišla, neví,
co jí to popadlo.
Pot jí stéká po hřbetu
jenže on se dá do smíchu, který mu rozzáří celý obličej
A začíná se smát a smát a smát a pak řekne
„Přemýšlím o tobě ode dne, kdy jsme se potkali a sotva promluvili“

Začínají se líbat, rukou tře o pruh jejích silonek
celá se na něm natřásá, proniká do něj hluboko,
jenže pak přestává, odtrhne se od něj, dá se na odchod a on jí říká „zůstaň“
Ale ona stoupá odhodlaně po schodech, trochu se vlní, předvádí své vnady,
Má ho teď tam, kde chtěla
Ví, že jí bude v patách a že všechno, co ona řekne, půjde,
každé "ano" promění v "ne",
jde za ní ven a řekne
„hele, počkej, nechoď, zůstaň tady“
ona se otočí a vysměje se mu
A na dlouhé dny odchází.